Je to za obsahem mysli, za všemi slovy

09.01.2021

Začneme představou, představou o tom, jak stav vysvobození, stav v jednotě vypadá, o představě, která nás odvádí od možnosti žít tento stav. Vezmeme to přes slova, o tom, jak se snažíme vše, co víme dát do slov a tím vytvoříme představu, neboť slova vytvářejí představy podle našeho obsahu mysli. A skončíme u jedinečného obsahu mysli každého z nás, neboť právě ta jedinečnost, tedy zároveň oddělenost od jednoty díky obsahu mysli nás odvádí od skutečnosti toho, kdo jsme.

Není zde tedy žádné vysvobození podle naší představy, nějaká blaženost, naplněnost v představě z obsahu mysli, ale je to obyčejné, přirozené, je to naplnění se tím, co je. A tím, co je, je myšleno vším, co je, bez hodnocení (oddělenosti) na dobré a špatné, veselé a smutné, náročné či lehké apod. Jak tedy chcete popsat slovy stav, který je za obsahem mysli za vaší představou o tom samotném stavu?

Tím stavem jsme, tím stavem je všechno, co zde v projeveném světě je. Je to energie, naplnění energií - podstatou všechno "jen" JE, a přitom to co JE ve skutečnosti není. Jen to JE.

Právě naše představy, které vytváří náš obsah mysli způsobují, že naši pozornost dáváme těmto představám a kam jde pozornost, tam se i děje děj. Pokud tedy odhlédnu od představ, pokud odhlédnu od obsahu mysli, uvědoměním si své vlastní existence v této projekci s vědomím, že toto je projekce, pak dám pozornost tímto směrem a začnu tvořit pozornost na existenci v projekci, a tak může dojít ke změně energie a tím i změně stavu oddělenosti. Ale také nemusí.

Ale mohu proto v projeveném světe něco udělat? Nemohu, neboť se to děje samo. Není na mě to změnit, mohu tato slova nechat sebou procházet, mohu se uzavřít do meditace a přemýšlet si o skutečnosti a existenci tady a teď, ale stane se ta přeměna mým přičiněním?

Každý máme svůj jedinečný obsah mysli, takže každý máme v určité fázi své představy a každý používáme svá slova. Každý víme, jak to je nebo není. Každý slova druhého nějak chápeme, ale to není o souzení a hodnocení těch slov, ale přijetí toho, že to každý tak má. Že každý má svou jedinečnou cestu, pokud ještě cítíme, že jsme na cestě.

Přijetí není letargie, přijetí není nic nedělání, přijetí je o nenásilném přijetí toho, jak to je bez odporu, bez posuzování, bez hodnocení. Ale nic není špatně, každý máme svou vlastní pravdu do chvíle, než přijde stav jednoty, stav nic, pak pravda odpadá. A pokud i tak přijde i ta letargie, nebo naopak přehnaná aktivita, nebo hodnocení, souzení i to je v pořádku, no tak to tak máme. Co s tím chcete udělat?

Naše jedinečné obsahy mysli, naše jedinečné přemýšlení nás drží od jednoty, přivádí nás k jednotlivci, k tomu, že jsme odděleni od celku. Ale to jsme byli naučeni, to nám bylo předloženo, když jsme byli dětmi, ve skutečnosti nejsme odděleni, jsme stále celkem, jen jsme odvedli pozornost a představy k osobnosti, k tělu, k obsahu mysli, ale co je skutečnost?

Celek, jednota, jedna energie, ze které všechno jest. A tou jedinečnou energií je všechno v tomto projeveném světě, ale tento projevený svět neexistuje, je to jako simulace projekce našeho života, našeho bytí Já jsem, které nás odvádí od skutečnosti, že není nic, co by nebylo vším a zároveň ničím.

Myslíte si, že víte? Není co vědět, jen to je.

A čím víc hledáme, tím více je hledání, čím více se ptáme, tím více je otázek, čím více představ utváříme, tím více představ vzniká, čím více touhy, očekávání, nespokojenosti, úzkosti, ale i radosti, nadšení, tím více těchto pocitů do života přitahujeme. A vše se zároveň z úrovně duality vyrovnává. Stavy nahoru dolů se střídají a kolik intenzity vydáme, tolik jí pak v opačném pólu dostaneme. Není tu nic, jen energie v jejímž zajetí se nacházíme, neboť náš obsah mysli neustále tvoří další představy.

Až se to všechno unaví, až se všeho obsah mysli nabaží, až opravdu nezbude nic, co by dál z obsahu mysli mohlo tvořit představy, pak nastane přeměna, přeměna energie jednotlivce v celek. A nebo se to stane hned bez únavy mysli, prostě se to stane tady a teď bez snahy, bez touhy. Jsou tu všechny možnosti.

Kdy se to stane, jak se to stane, komu se to stane? Není možné to vědět, děje se to samo. Není možné proto něco udělat, neboť dělat v této představě je představa, a to je opět z obsahu mysli. Není co dělat, stane se to samo.

Je to stále dokola, není co víc k tomu říct, jen to, že se to děje samo. Tak žijme život takový jaká je. Protože jediné co o tom můžeme řici je, že to JE.


Pokud máte otázky, můžete napsat, pokud přijde odpověď, pošlu vám ji:)


Pokud to budete cítit, můžete přispět za články libovolnou finanční částkou na účet: 2801596480/2010, pro platby ze zahraničí: IBAN CZ4320100000002801596480, BIC FIOBCZPPXXX , adresa banky Fio banka, a.s., V Celnici 1028/10, 117 21 Praha 1.

Děkuji vám za zaslané finanční příspěvky a za vaše sdílení.

Všechny příspěvky a články je dovoleno sdílet s odkazem na originál článku zde na blogu.
Všechna práva vyhrazena 2022.
Vytvořeno službou Webnode Cookies
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky