Hlubší pohled na letošní svátek Beltine

Pálení čarodějnic již odzvonilo a stále čím dál tím více z nás se přiklání k původnímu keltskému svátku Beltine. Ke svátku radosti, oslavě přírody, plodnosti, růstu a nadcházejícího nádherného období léta a lásky. A tak se svátek Beltine stává znovuzrozenou tradicí, kterou lze vnímat z více úhlů pohledu.

Název svátku, který se dochoval dodnes, značí zářící oheň. Oheň, který symbolizuje očistný rituální oheň, ale také vzplanutí ohně v nás. Uvnitř nás samých, kdy v tento čas můžeme spálit - propustit vše staré ze strachu a přijmout novou tvůrčí energii z lásky. 

Tento svátek je přechod z měsíce dubna na měsíc květen, který otevírá období tepla, plodnosti, vegetace, Slunce a radosti. A tak i my můžeme skrz tento svátek v sobě otevřít období plodnosti (nových nápadů), vegetace (zdravé stravy, realizace nápadů), Slunce (zářící srdce, tvůrčí energie) a radosti (lásky). 

Nyní se podíváme se na tento svátek ještě z jiného úhlu pohledu - do hloubky

A tento úhel souvisí s letošním rokem změn, transformace, probíhajícími tlaky ve společnosti v souvislosti s naší svobodou, zdravím, vlastní silou a moudrostí. Kdo jsme? Co pro sebe chceme? Kde vidíme budoucnost Země a jsme ochotni proto něco udělat? Máme odvahu na to žít život podle sebe? Tento svátek, pokud ho prožijeme plně po svém a více do hloubky, nám tyto otázky může zodpovědět.

Protože pokud se spojíme s přechodem ze starého systému do nového systému svým vnitřním zrakem - přes svá srdce, můžeme v tento čas probudit a spojit své hluboké kořeny člověka na Zemi s moudrostí matky Země a jejího vedení. Můžeme se otevřít moudrosti z jádra Země a ve spojení s ohněm a svým srdcem zažít propojení, které každému z nás může ukázat úplně jiný svět, než který jsme doposud tvořili.  

Zkusme být v tento čas ve spojení se svým srdcem a Zemí a čerpat moudrost, na kterou můžeme být napojeni všichni bez rozdílu víry a stavu vědomí. Každý z nás má možnost procítit, co je pro něj ten opravdový život. Co je má podstata, která chce být nyní žita a vyjádřena? Jakou cestou se chci nyní ubírat ve svém životě?

V tento den máme každý možnost vytvořit si svůj vlastní vnitřní rituál napojení se na svou podstatu člověka na Zemi a na svoji vlastní vizi. A večer starý systém spálit (stačí uvnitř sebe) a nový přivítat (oslavou, vnitřní radostí, nebo třeba i tancem a zpěvem). 

Staňme se každý sám sobě průvodcem, vnímavým člověkem plným lásky a harmonie. Silnou magickou bytostí, která ví, co je skutečnost, protože ji cítí a vnímá.

A ještě i z jiného úhlu pohledu a ještě větší hloubky

Sjednocení. Právě v tento den za svitu ohně a planet nad hlavou a ve spojení se svým středem lze zažít propojení s celkem. Procítit skutečnost, že jsem jen jeden, a zároveň my všichni. Že já jsem Země, já jsem nebe, hvězdy, planety, půda, oheň, dřevo, přátelé i ti tzv nepřátelé, známý i neznámý, ... že já jsem jedno Vědomí, jedna bytost obklopená zrcadlem svého projeveného světa, a je jen na mě, kdo jsem a kdo budu, co žiji a co budu žít.

Jen tady a teď si dovolit jít do hloubky svého vnímání a chápání, opustit všechno a všechny a prožít nic. A z toho opuštění všeho starého, ze středu NIC uvnitř sebe, nechat tvořit nové - krásné, radostné, v harmonii a lásce.

Jen každý z nás v té nejčistší podobě podstaty své bytosti může začít žít nový život. A nyní ho žít můžeme - tady a teď, ale musíme se rozhodnout a odevzdat vše staré a dovolit svému vědomí, aby vytvořilo to nejkrásnější z hloubi duše každého z nás. Dovolme si to, nemáme co ztratit, jen získat.

 A jde to ještě hlouběji

A pokud budeme mít ještě více odvahy, pojďme z pozice svého středu - ve svém nitru nad propast. Pojďme nad tmavou propast všeho, na konec naší vymyšlený existence a nad touto propastí, jako do posvátného ohně odevzdejme sami sebe.

Skočme ve své mysli, z hloubi svého srdce do této propasti a nechme naše vědomí ať udělá, co je třeba. Pádem propastí nám bude odpadávat jedna vrstva za druhou, až skončíme nazí, jak z vnějšku, tak zevnitř. Na dně propasti je pro každého z nás poklad. Na konci propasti čeká NIC uvnitř nás samých. Tma, počátek všeho. NIC ze kterého všechno jest a kam se i navrátíme.

Nyní již nemusíme žít stejný život, stejné vzorce, ale nyní jako Fénix z popela vstane nová bytost, která je naplněna klidem a nic neočekává, nic nechce, nic nepotřebuje. Jen tato bytost nyní může postupně vstřebávat nový život a volit si každý den, co chce a co už k ní nepatří. Zrodila se nová bytost - lidská.

Jak hluboko se v tento svátek, nebo samozřejmě i jindy ponoříme, je na každém z nás. Toto je jen inspirace, jeden z úhlů pohledu a vlastních prožitků. Z úhlu, který je očistný a rodící se, stejně jako tento nádherný svátek Beltine - čas, který bude každý rok a je na nás, jak ho budeme vnímat, jak si ho vytvoříme, a jestli bude pro nás přínosem, nebo jen pálením nějakých panenek.

Krásné nadcházející období léta, zrodu nových bytostí a nového vnímání života. Krásné období nového života nám všem.