Osobní růst přes vlastní otevřenost

Pryč se všemi poučkami, návody a tvrzeními. Pryč se vším, co jsme se dosud naučili, co známe a co si myslíme, že je cesta k naším snům. Pryč se vším, co již nechceme a nepotřebujeme. Zkusme učinit jednu jedinou věc - otevřít se životu a sami sobě.

Nehledejme v tom nic složitého a nezkoumejme to hlavou. Jen to prociťme srdcem a přijměme to do svého života - svou vlastní jedinečnou otevřenost úplně všemu. Přijměme vše, co se děje, co cítíme, o čem si sníme - prostě se otevřeme životu, svému srdci, veškeré energii, kterou jsme a která nás obklopuje.

Otevřenost (srdeční čakry) v této fázi můžeme plně rozvinout a přijmout tehdy, pokud máme vyřešeny naše vnitřní hranice a sebehodnotu. Pokud ještě toto téma řešíme, dovolme si otevřenost, ale hlídejme si vlastní hranice. Můžeme tím i proces urychlit.

Už jen myšlenka otevřenosti, už jen procítěná otevřenost, už jen v duchu vykreslená představa, že jsme plně otevření životu a všemu co přinese, odevzdání se životu, dokáže způsobit obrovský posun.

Pokud přestaneme totiž zasahovat našimi myšlenkami, představami, plány, kontrolou, dogmaty, domněnkami, prostě vším, co tvoříme ze své hlavy a otevřeme se srdci a jen tomu co cítíme, změníme celé naše nastavení.

Nic nečekejme, nic nepředjímejme, nic neplánujme a nic neřešme, jen se otevřme zázraku, zázraku jménem život. Dejme mu plnou důvěru. Buďme bílým nepopsaným plátnem, prázdnou nádobou a nechme život, ať nás vede, ať skrze nás - naši otevřenost - tvoří.

Otevřít se životu, v tom je velká odvaha a spousta lásky, která nemá hranic ani omezení.

Nyní se to část z nás snaží pochopit a uchopit myslí, ne zastavme se, jen to prociťme, prociťme nekonečnou otevřenost života. Zkusme zavřít oči a ucítit život, jeho velikost, nekonečnost, neomezenost, roztažnost, neohraničitelnost...Hledejme dokonalost v přírodě, představme si semínko, ze kterého pomalu roste květina a jak proráží betonové dlaždice, představme si malou křehkou vlaštovku, jak má za sebou 5000 km v jakémkoliv počasí...

Začněme pozorovat touto otevřeností k životu sami sebe a život vně nás a okolo nás, jak se skrze nás a naši otevřenost tvoří - děje se a my k tomu nejsme potřeba. My život neřídíme, on ví, co má dělat. Najednou uvidíme tu krásu, tu dokonalost, tu synchronicitu v každém detailu, v každém setkání, v každém našem pocitu.

Najednou ucítíme vůně, na které jsme zapomněli, najednou uvidíme sebe, jak se ještě neznáme, najednou procítíme barvy, přírodu, lidi, věci nově, detailněji, krásněji, vše nám najednou bude připadat krásnější, lepší a dokonalé. Přijímejme to, otevřeme se všemu a poděkujme za tu možnost, za ten dar, moci tohle všechno prožívat, vnímat a cítit.

Nic se neučíme, jen jsme zapomněli, že život na Zemi je zázrak (za zrak) a naším jediným úkolem je prožívat tenhle za zrak tady a teď.

V našem jedinečném těle, v našem jedinečném příběhu, s naším jedinečným vědomím toho kým jsme. Ne co děláme, ale kým chceme být a kým jsme - to je, oč tu běží. Přijměme jednoduchost, lehkost a dokonalost života a otevře se nám neskutečný prostor neomezených možností, které jsou poskládány přesně podle toho, co máme uvnitř sebe samých.

Život je odrazem našeho vnitřního nastavení a jen naše otevření se tomuto procesu, může nyní učinit kvantový skok směrem k našemu vědomí - k našemu vysněnému životu.

Energie se neustále mění s tím, jak rosteme, jak se měníme, jak se otevíráme. A proto i naše posuny a změny mohou být lehčí, radostnější a láskyplnější podle toho, nakolik jsme my sami otevření a v přijímání.

Nehodnoďme ostatní, ani sami sebe, neporovnámejme, nesuďme, nevytvářejme závěry, a už vůbec ne, když neznáme celý příběh. Každý jsme tam, kde máme být a v tom je ta dokonalost. Není cílem sledovat situaci z pozice toho, kdo je otevřenější nebo vědomější. Je to o procesu, který je neustále v pohybu, stejně jako celý svět a vesmír. Je to pohyb - energie v různých koncentracích - hustotě - světlo v pohybu, tak co chcete hodnotit? Něco, co už tu ve chvíli našeho hodnocení není?

Nezapomínejme na to, že to, co si myslíme, také vytváříme. Je na nás, jestli budeme vytvářet lepší svět nebo svět plný strachu, starých vzorců, nespravedlnosti, zlých lidí, nebo už konečně začneme tvořit něco lepšího a smysluplnějšího. Je to jen na každém z nás.

Otevřeme se životu a život sám nám ukáže, jak nádherný a dokonalý jsme. S láskou a vírou v nás lidi.