Přecházíme do nového cyklu 

Tento rok je jaro spojené i s přechodem do nového cyklu. Někteří z nás zakusí nový cyklus o něco dříve než ostatní, protože jsme si to tak vybrali. Chce to odvahu, důvěru v sami sebe a hodně lásky.

Nedělím lidi na to, kde zrovna jsou na své cestě, nebo k jakému směru se přiklánějí. Přijde mi tohle škatulkování zbytečné a nesmyslné, protože se stejně všechno tak rychle mění a každý jsme natolik jedinečný, že je zbytečné se někam řadit. Tím akorát dáváme svou sílu někomu jinému, něčemu, co nikdy nebude na stoprocent vyjadřovat naši intuici, srdce a cestu.

Každý jsme jedinečný, a čím, dříve toto pochopíme, tím dříve pochopíme, že každý můžeme jednu věc prožívat jinak, že každý máme svou vlastní cestu, vlastní lekce, vlastní zrcadla, vlastní radosti, vlastní srdce a vlastní cítění a vlastní já nevím, co všechno. Vlastně všechno a zároveň nic.

Ale vím, že život může a má být lehčí, radostný, láskyplný a harmonický. A cesta k takovému životu vede v první řadě přes práci se strachy. Strach je to, co nás drží všechny v područí potřebovat jiné lidi a nespoléhat se sám na sebe. Strach nám namlouvá, že něco nevíme, něco nezvládneme, něco neumíme, něco nás ohrožuje atd.

Jsem přesvědčena, že pokud cítíme, že chceme život lehčí, radostnější a láskyplnější, že to může být i naše cesta. Je to cesta, která nás učí rozpoznat strachy, případně je zpracovat, a pak je bez odporu nechat projít. Časem samozřejmě strachu ubývá, a život se stává lehčím.

Strach je to, co brání k lehčímu životu. Strach je to, co nás činí těmi, co jsou stále ve starém systému, strach je to, co nám nedovoluje být ve své síle, plně ve svém srdci a radosti. Ale to neznamená, že strach třeba úplně zmizí (ale může), jen nás přestane ovládat, přestane nám řídit život a konání.

Dosažení rovnováhy je podle mě o tom, přestat se bát a začít žít život plně podle sebe. Podle toho, jak já to cítím, chci, vidím a potřebuji. A to nemyslím z toho sobeckého pohledu - já a po mě potopa. Protože jak odbouráváte strachy, tak se zvyšuje naše vědomí a my víme, že již nejsme jen my, ale že jsme součástí celku. A jen v tomto stavu lze dosáhnout harmonie. Znamená to myslet v první řadě na sebe, ale z pohledu Zdroje - toho, že všichni jsme jedno.

Takže pokud chcete lehčí a radostnější život, zaměřte se na práci se strachem. Bez odporu, s odvahou a s plným vědomím, že chcete žít svůj život podle sebe a plně se svým sebeuvědoměním, ať to znamená cokoliv. Pokud to v sobě takto rozhodnete, přijmete a zařadíte do svého života, návod a pomoc vám již přijde.

Je totiž úžasné vidět už dnes některé z vás, kteří nemají strachy a pak u nich není ani souzení, závist, pocit viny, nadřazenost, a tak bych mohla pokračovat. Nyní cítíte a konáte v lásce, radosti, soucitu, harmonii, protože to je to, co vás naplňuje, co vám dává smysl a co vám přináší lehčí a krásnější život.

Je to cesta zvenku dovnitř. Je to cesta hlubší, smysluplnější, vědomější, lehčí, radostnější, láskyplnější než to, co jste doposud znali. Neexistuje lepší a horší život, je jen život, který jste si zvolili!