Pusťme se kontroly a zažijme lehkost bytí

Snahu kontrolovat máme všichni, ale v určitém okamžiku nám dojde, že je nutné se této kontroly pustit. Kontrolujeme, co říkáme, děláme, jak se chováme, kontrolujeme také naše emoce, naše výrazy, naši přirozenost. Kontrolujeme nejen sami sebe, ale také naše okolí. Kontrolujeme naše partnery, naše děti, naše přátele, naše kolegy v práci, ale i ostatní lidi. Jsme vlastně takovými kontrolory vlastního bytí.

Někteří z nás mají pocit, že když se pustí kontroly, tak se vše rozpadne, zastaví, nic nebude bez nás samotných fungovat. Tak to jsme v energii oběti či viníka, kde převažuje mužská energie, a nemáme se mnoho rádi. bohužel vás nepotěším, ale nic se nerozpadne, naopak se vám uleví a ostatním dáte možnost jít do své vlastní síly.

Pustit se kontroly dokážeme ve chvíli, kdy si chceme již vnímat svou sebehodnotu a sebelásku. Protože jen člověk, který se má rád, si přirozeně uvědomí, že už nechce být ani obětí, ani viníkem, nechce být pod tlakem, již nechce být ten, kdo všechny živí svou energií, a kdy si plně uvědomuje, že sebelásku, kterou prožívá u sebe, chce dopřát i těm ostatním.

Ano, je to tak, když totiž máme rádi sami sebe, tak nám najednou dochází, že je pro nás důležitá, nejen naše vlastní svoboda a sebeřízení vlastního života podle sebe, ale v tu chvíli chceme tento pocit, tento stav svobody a lásky dopřát i ostatním. Najednou si vědomujeme, že je to ten největší dar, co můžeme sami sobě a ostatním dopřát.

Jak vnímáme kontrolu ve starém programu?

Jak už jsem napsala výše, je to spojeno s naší sebehodnotou, kdy lásku hledáme zvenčí, a chceme potvrzení od okolí, že jsme dostateční, že jsme schopní, a že nás ostatní potřebují. Zvyšujeme si tím pocit, že bez nás nic nebude fungovat, že jsme natolik potřební (milováni), že bez nás ostatní své vlastní bytí nezvládnou. Hledáme takto - podvědomě - svou vlastní hodnotu.

Toto je starý program. Protože právě cestou k vlastní hodnotě a sebelásce začneme postupně opouštět tuto kontrolu sebe i ostatních, a začneme se čím dál, tím více, cítit svobodnější a lehčí. Najednou, jak se nám zvyšuje vlastní sebeláska, dochází nám, že lásku si musíte dát sami sobě. Jen tehdy, když máme rádi sami sebe, dokážeme mít opravdově rádi ostatní - tzv. bezpodmínečně.

Budujme lásku sami k sobě. Začněme chtít - mít se rádi a bezpomínečně se přijmout. Protože jen láska nás samých k sobě nás vede ke spokojenějšímu, šťastnějšímu a harmoničtějšímu životu.

Jak se pustit kontroly?

Jak jsme již pochopili, pokud v sobě najdeme odvahu, stačí říci nahlas (klidně i několikrát) a vědomě svůj záměr, že se chceme bezpodmínečně milovat a mít se rádi takoví, jací jsme. Když tento záměr zadáme vědomě jako nový program do svého bytí, začne život sám pracovat v náš prospěch.

Život sám nám začne pomáhat všemi možnými situacemi a lidmi v zrcadlení tak, abychom postupně šli svou vlastní cestou sebelásky. Uvědomme si, že již nejsme oběť, nejsme viník, nejsme tu pro ostatní, ale pro sebe. A to se týká i těch z nás, kteří chtějí druhým pomáhat nebo tu chtějí být pro ostatní. Nejdříve začněme u sebe, protože i pak to "pomáhání", je z pohledu vlastní sebelásky kvalitnější a svobodnější, než to je nyní pod energií kontroly a nesebelásky.

Jsme svrchované bytosti, a protože jste dočetli tento článek až sem, tak sami víte, co máte nyní dělat. Vezměte si svou vlastní sílu zpět. Jste milováni v každém okamžiku svého bytí, tak začněte milovat i vy, sami sebe - takoví, jací jste!

Přeji vám tento pocit prožít. Protože není nic více osvobozujícího, než cítit svobodu a respektování sám sebe a ostatních. Je to očistné a opojné bytí. V tu chvíli vám dojde, že život je nádherný a dokonale vymyšlený.