Tvoříme novou Zemi. Óda na vodu.

Tvoříme nové paradigma přes napojování se na jednotlivé esence toho, co milujeme a co vnímáme jako krásné. Co první nás napadne? Co bychom si vzali sebou do nové Země? O co bychom nechtěli ve svém životě přijít? Co milujeme tak, že by nám život bez toho přišel neúplný? Bude toho nejspíše mnoho, ale začněme postupně, času máme zatím dost:)

Sněme a prociťujme lásku k vodě spolu se mnou... Miluji vodu ve všech jejích podobách. Vodu jako déšť, který odplaví vše staré a pročistí vzduch i ztrnulý stav bytí. Obdivuji vodu v kapkách rosy v brzkém ránu, usazených na listech rostlin, které se třpytí ve svitu slunce a pokud je mráz, třpytí se o to víc, aby vytvořily záři pohozených diamantů té nejvzácnější kvality.

Miluji vodu v podobě studánek, tůní a přírodních nádrží. Ať už je to hluboká stopa vytesaná časem ve skále, naplněná chladnou vodou s listy plujícími po hladině, nebo "jen" ptačí miska vody mezi dvěma spojenými kmeny stromů. I louže uprostřed vyprahlé cesty přetínající louku, dokáže divy.  

Miluji živoucí vodu v potocích a řekách. V potocích proto, že nese nepoznaná tajemství mezi kameny spolu s pískem dna korýtka. Také obdivuji jemnou sílu a tok potůčku, který je závislý na mnoha faktorech, kdy se domníváme, že je všechny známe a přitom skutečnost je docela jiná. A jedinečnou vodu v řekách, která je fenoménem sama o sobě. 

Jestli i malá louže vody a horský potůček přináší život a krásu, pak řeka je jeho veledílem. Miluji jak každá řeka jinak voní, jak každá řeka oplývá jinou barvou a hustotou (měkkostí či tvrdostí). Jinou teplotou, jinou náladou a zkušeností. Jak každou řeku obývá jiné osazenstvo, a jak každá řeka přináší jinou energii, jinou moudrost a jiné poselství.

Řeka hladí a miluje stejně jako my, milujeme ji. A řeka má ještě jednou obrovskou hodnotu, kterou lze naplno prožít tělem - lze v ní plavat.  Podle velikosti a složení řeky lze v ní plavat jinak dlouho, jinak dalece a hluboko. Řeka je jako domov, jako něco, co tak niterně a z hloubi duše známe, ale na co jsme na chvíli zapomněli. Miluji vodu v řekách pro její sladkou chuť i vůni, pro její hebkost a její krásu i krásu jejích obyvatel.

Miluji vodu v podobě vodopádů, jezer, rybníků, ale i tu z kohoutku. Ta z kohoutku je nablízku, proto se s ní můžeme setkávat nejčastěji. Lze ji mít hned na pití, vaření, mytí, omývání, praní, splachování, zalévání a já nevím co všechno. Proto někdy zapomínáme, posílat ji svou vděčnost a uvědomování si jejích kvalit. Nezapomínejme, že naší energií, tím, co ji z našeho vnitřního nastavení posíláme, se nám několikanásobně vrací.

S vodou můžeme mluvit, můžeme ji měnit, můžeme ji ozdravovat. Tvořit její novou kvalitu.  

Miluji vodu ve slané podobě moří a oceánů. Miluji tu slanost, čistotu, ozdravnou esenci této průzračné tekutiny. Miluji její slanou čerstvou vůni, barevnost a barvitost, cykličnost, odvahu, hravost, veselost, nedohlednost, sílu a moudrost věků. Moře je královnou - císařovnou vody. Moře je korunovaná krása a jedinečnost vody. Nic není lepší nebo horší, nic není větší či menší, nic není krásnější nebo ošklivější, neboť vše je zrozeno z esence vody. Jen to má jinou strukturu, hustotu, výjimečnost a neopakovatelnost.

Voda je všude a ve všem, v každém z nás. Dejme si tolik lásky, kolik dokážeme dát vodě a změníme sami sebe.

Voda nás učí lásce, citlivosti, vnímavosti, změně, sebeúctě, odvaze, moudrosti, čistotě a radosti. Když vnímáme vodu jako božský výtvor, vidíme její skutečnou hodnotu a podobu. V tu chvíli zříme i sebe a svou krásu, protože my jsme voda a voda jsme my.

Voda je óda (v)ně nás vyjádřena navenek.

Miluji vodu - jednu z esencí Matky Země, kterou bych nevyměnila za nic na světě. A tento pohled na vodu si tvořím, vnímám a rozvíjím uvnitř sebe. 

A nezapomínejme na krásu toho, když se voda začne spojovat s dalšími esencemi. Jako když spojením vody a slunce vznikne přenádherná duha a my na okamžik spatříme zázrak tohoto spojení. Nebo když slunce odráží své paprsky na vodní hladině a vzniknou jedinečné krystaly mihotajícího se třpytu...

Není možné obsáhnout vodu v jednom rychle plynoucím článku a to ani není účelem. Není možné, aby jedna osoba obsáhla krásu, jedinečnost a esenci vody. Na krásu a hodnotu vody je potřeba mnoho bytostí a mnoho úhlů pohledu a tvořících srdcí. Zamysleme se proto, zasněme se v jakých podobách milujeme a oceňujeme krásu vodu. Voda není samozřejmostí, ale dokonalou esencí života. Zázrak Matky přírody a Otce vědomí. VODA - ÓDA V - VNĚ VŠEHO...