Uzdravení vztahů a přechod na nové

Celý život nás provázejí vztahy. Vztah k sobě, k partnerovi, k dětem, k rodičům, k rodině, k přátelům, ke kolegům v práci, k okolí, v životu, ke zvířatům, k přírodě, k věcem atd. Prostě jsme protkáni vztahy a tím, jak na nás působí, jak je vnímáme, jak se v nich cítíme, jak je sami ovlivňujeme apod. Co je smyslem vztahů? Proč jsou vztahy tak důležité, a jak je můžeme zlepšit?

Podle psychologů určuje kvalita vztahů, které máme naši celkovou spokojenost a pocit štěstí. Podle duchovního vedení je nejdůležitější vztah k sobě, který pak určuje, jaké vztahy máme, a to samozřejmě určuje i náš pocit štěstí.

Podle mě jsou zde vztahy proto, abychom se právě mohli dostat sami k sobě a pokud přijmeme vztahy jako ukazatel toho, zda se máme dostatečně rádi a jsme ve svém srdci, pak nám na vztazích okolo nás přestane záležet, a přitom budeme mít ty nejlepší vztahy, neboť nám v životě zůstanou a zároveň se přidají jen ty, které s námi (s naší sebeláskou) tzv. rezonují.

Právě to, že nám záleží na tom, co si druzí myslí, jak nás vidí, jestli nás mají rádi, je známka vlastní ne sebelásky a toho, že ještě stále očekáváme lásku zvenčí, a ne sami od sebe. Že jsme zatím na cestě - ke své sebehodnotě a sebeuvědomění si sama sebe. A i to je dobré, neboť uvědomění si toho a pozorování, od koho a proč ještě očekáváme lásku, nás může velmi rychle posunout k vlastní lásce sám k sobě.

Začněme milovat sami sebe

Jsme obklopeni iluzí, že je potřeba, aby nás někdo zvenčí měl rád. Většinou jsou takovéto vztahy založené na jiných hodnotách než lásce. Pokud se podívám zpětně na mé vztahy nebo ty, které vidím v okolí, jsou to vztahy, které jako zraněné děti máme z důvodu strachu ze samoty, z touhy po pozornosti, po uznání, po tom, že budu pro někoho důležitý/á, že mě někdo ocení, a tak bych mohla pokračovat na další stránku:)

Toužíme po lásce, po štěstí, po přijetí, ale to zvenku nepřijde. Pokud máme ještě vztahy založené na iluzi lásky zvenčí, brzy nám tato iluze spadne, neboť v současné době není možné tyto vztahy udržet. Už není prostor na hry a masky. Už není prostor na iluze.

Nové zdravé vztahy nemohou přijít, pokud nemám rád sám sebe.

Bezpodmínečně, celou svou duší, celým svým srdcem. Není možné mít ve svém okolí zdravé skutečné bezpodmínečné vztahy založené na pravdě, když nemiluji sám sebe. To, co nás obklopuje, pokud se nemáme plně rádi jsou herci, stejně zranění lidé, kteří od nás něco očekávají, nejspíše to samé, co my od nich. Přijetí, potvrzení, že jsme dobří, že jsme hodni lásky.

Nastal čas se na tyto vztahy podívat reálně. Je čas proniknout za iluzi vztahů a uvědomit si, proč tyto vztahy udržuji, proč mám tyto lidi okolo sebe a co mi ve skutečnosti přinesli za poselství. Co mi přinášejí za zprávu, za informace, které ještě nevidím, ale už jsem připraven na to, je uzřít a přijmout.

Pokud chceme být naplněni životem, pokud chceme mít rádi sami sebe, pokud chceme žít skutečný pravdivý šťastný život, bez tohoto uzření jsme vedeni jen iluzemi duchovního posunu. Jen jsme lapeni v pavoučí síti našich domnělých funkčních vztahů.

Teď to zní jak navádění na rozbourání všech dosavadních vztahů, které máme. Ne, není to o tom, vztahy ukončit, ale proměnit, změnit v něco skutečného. Podívat se otevřeným srdcem a myslí na vztahy, které okolo sebe mám a jeden po druhém je přeměnit na přijetí něčeho mnohem důležitějšího, na přijetí sám sebe.

Ano, některé vztahy zůstanou a jiné odejdou, ale také nové přijdou. Vztahy, které budou již rezonovat s tím, co máme uvnitř. Které budou založené na naší sebelásce, a které již nebudeme mít z potřeby přijetí zvenčí, ze strachu ze samoty nebo z jiného programu či iluze, ale které budeme mít proto, že se máme natolik rádi, že nás těší sdílet prostor s ostatními, kteří to mají stejně.

Zvolme si lásku sami k sobě, zvolme si lidství a jasnost a svobodu, neboť stát se sám/a sebou je největší dar. Dar moci žít ze svého srdce, ze své prapodstaty, ať to znamená cokoliv.

Nehrát si na to, že jsem veselá, když nejsem, nehrát si na přísnou, když cítím soucit, nebýt jemná, když mnou proudí velká síla, a být něžná, když zrovna potřebuji obejmout.

Žít bez masek, bez kompromisů, bez iluzí, bez her, prostě žít tak, jak zrovna jsem a jak to zrovna cítím. Být šťastná uvnitř svého srdce, a to srdce cítit každou vteřinou, kterou na Zemi jsem. Vedena svou intuicí (srdcem), něčím, co mě přesahuje, ale zároveň je mou součástí. Nejsem oddělena od života, já jsem sama život, stejně jako každý z vás.

Přišel čas na lásku v té nejčistší podobě!