Vstup do své síly a začni tvořit

Co si myslíme, to vytváříme. Co vytváříme, tím se stáváme. Čím se stáváme, to vyjadřujeme. Co vyjadřujeme, to prožíváme. Co prožíváme, tím jsme. Čím jsme, to si myslíme. A kruh se uzavírá. Citát z knihy Neale Donalda Walsche. Nejdříve přichází vize, a pak její realizace v našem světě.

Stoupá počet těch, kteří se rozhodli, žít vědomý, smysluplný a naplněný život, a vše se děje podle předem připraveného plánu. Nyní nastává čas na plné uznání a procítění toho, kdo doopravdy jsme.

A protože někteří z nás, se ještě stále nezbavili své role oběti, zkusíme si nyní tímto článkem připomenout, že již nejsme oběť, ale tvůrce. A že nastal čas, přijmout plnou zodpovědnost za sebe a za svůj život, přijmout svou vlastní sílu a začít tvořit.

Jsme láskyplné božství, které srkze lásku a porozumění tvoří tu nejlepší verzi sebe sama. Máme na to již dostatek vědomostí, síly i nástrojů. Tak jdeme na to:)

Za prvé - ve skutečnosti nejsi oběť, nikdo ti neubližuje, ani neublížil. Pokud si tohle ještě myslíš, díváš se na to z pohledu iluze, ne z pohledu skutečnosti, že všechno v našem životě si tvoříme my sami. Podívej se tedy na tento pocit oběti a vyřeš to tím, že to přijmeš jako tvou volbu, tvou zodpovědnost. Zodpovědnost neznamená vina nebo viník, ale znamená to ten, který má moc nad svým životem a svým konáním. Ty si volíš, kdo chceš nyní být - oběť nebo tvůrce? Když se totiž jako oběť cítíš, vždy přijde někdo, kdo ti tvou roli oběti podpoří, aby si ji mohl zažít. Tak prostě princip duality funguje, vytvořili jsme ho my sami, abychom mohli poznat sami sebe, uvidět to, přijmout to a tím to změnit. Pokud totiž vystoupíš z role oběti, tak si můžeš zvolit jinou roli. Co třeba, že jsi láskyplnost, laskavost, odvaha, radost, moudrost, harmonie, hojnost, ...

Za druhé - nikdy nejsme odděleni od celku, takže to, co děláme ostatním, děláme vlastně sami sobě. A to, jak se chováme k ostatním, to pak zrcadlí oni nám. Prostě přijměme možnost, že jsme součástí celku, že nejsme individualita, ale že jsme jednota (celek). Ve skutečnosti neexistuje žádné jen já, jsme věčné božské bytosti, které až tzv. zemřeme, poznáme, kdo doopravdy jsme (nyní máme možnost to poznat i zde na zemi) a vstoupíme do jednoty, kde jsme ve skutečnosti i nyní. Proto pokud chceme žít naplněný život, začněme se chovat a dělat ostatním to, co chceme sami pro sebe. Jen v pochopení neoddělenosti (celku, jednoty) lze dospět a stát se tady a teď vyspělou bytostí.

Za třetí - nikdo není lepší nebo horší. Není potřeba se s nikým srovnávat, protože se vlastně srovnáváme jen sami se sebou, protože jsme v podstatě jeden (celek). Takže, když se srovnáváme s druhými, že se má lépe, nebo že je duchovně vyspělejší, nebo že je na tom materiálně lépe či hůře než my, vlastně ukazujeme na sebe a hodnotíme sami sebe. Přijměme, že jsme celek (jednota) a to, jestli planeta a my přežijeme, je výsledkem celku, ne jednotlivce. Ale my jako jednotlivec máme tu moc, že můžeme ovlivnit a změnit celek.

Za čtvrté - jednotlivec může ovlivnit a změnit celek. Každý z nás, jako jednotivec je nejdůležitější, protože bez našeho jednotlivého vědomého evolučního vývoje, by se nemohl změnit ani celek. Už to, že jsme se rozhodli, být zde na této planetě a v této době, nás řadí mezi elitu. To není pýcha, to je fakt. Už to, že jsme v hmotném těle tady a teď, nás řadí mezi vítěze, takže přestaňme soutěžit a přijměme to, kdo doopravdy jsme. Staňme se tou nejlepší verzí sebe sama, staňme se tím, kým jsme chtěli vždy být.

Kým si přeješ být, tím buď. Začni žít tu nejlepší verzi sebe sama. Jen tím, že budeme žít život plně podle sebe a z pohledu toho nejlepšího pro celek, se stáváme vyspělou bytostí a máme tak možnost změnit celek, a tím pádem i svůj vlastní život.

Za páté - my si volíme, co chceme žít. Takže buď budeme stále pokračovat v tom, co doposud žijeme  a nic se nezmění, a nebo to zkusíme jinak a to ze svého vlastního úhlu pohledu. To znamená, položme si otázky: Co je podle nás dobré pro nás samotné? Co je podle nás dobré pro ostatní? Je to to stejné? Samozřejmě, takže začněme žít podle toho, co je pro nás opravdu dobré. Prozradím nám kouzlo - nejdříve je naše představa, kterou prohlašujeme, že už ji žijeme a pak se tato představa realizuje i v našem životě. Svými myšlenkami tvoříme svůj život, ničím jiným. Ani vůlí, ani děláním, ani kontrolou, ani manipulací, ani ničím jiným, než tím, že si zvolíme kdo jsme a kým chceme být a to začneme žít tady a teď.

Pro začátek nám tohle k prvnímu zastavení stačí. Pokud se jen nad tímto textem na chvíli zamyslíme, uděláme víc, než jsme mohli, kdy doufat. Protože jen na nás záleží, jaká bude naše budoucnost a kým v ní budeme my sami.