Vždycky jde jen o život

Život sám není o tom, že očekáváme, že přijde něco lepšího, něco víc, než máme nyní, ale přijmout to, že život, který nyní máme (tady a teď) je ten nejlepší možný. Uvědomit si, že od naplněného skutečného života nás odvádí jen obsah mysli (programy mysli) a pokud se ztotožňujeme s našimi programy mysli, necítíme se spokojeni. Jen uvědomování si toho, že JSME samotnou Existencí (Vědomím), nás osvobodí.

Život sám je o obyčejnosti, jednoduchosti, prožívání každé vteřiny našeho bytí, jako to, co nás naplňuje, neboť když vyprázdníme mysl, není tam nic, co by nás trápilo, nebo způsobovalo problém.

Problém jsou programy mysli, na které se chytáme. Skutečnost žijeme až po vyprázdnění mysli, když programy mysli zmizí, a my vnímáme skutečnost - Já jsem.

Vědomý pozorovatel je pomůckou - vstupní branou - k procesu uvědomování se. Je to spuštění procesu na cestě ke skutečnosti a vysvobození. Je to o praxi, o zkoušení, o zakoušení, o pozorování programů mysli a uvědomování si, co jsou mé programy mysli a ty přijímat jeden za druhým.

Pokud program mysli přijmu a přestanu mu v tu chvíli dávat pozornost, zeslábne, a časem zmizí z mého dohledu a tím i z mého vědomého bytí tady a teď.

V tomto procesu, kdy přijímáme vše takové, jaké je, a žijeme v přítomnosti, tedy v přítomném okamžiku tady a teď se cesta zlehčuje. Neboť v tady a teď je sama Existence (vědomí toho, že jen jsem) a není tam nic, co by nás trápilo.

Někdy se může stát, že zároveň jak stoupá naše vědomá existence (vědomí sebe sama - já jsem) a programy mysli slábnou, nastává druhý paradox a to, jak se zvyšuje naše vnitřní síla, a programů mysli není tolik, mohou na nějaký čas naopak zesílit. Neboť jak více se uvědomujeme, tím získáváme více síly a potenciálu "čelit" silnějším programům mysli. Ale i to je jen na čas.

V tu chvíli pomáhá pokora, a přijímání toho, co se děje. Jako vědomý pozorovatel vím, že já nejsem víc nebo dál než ostatní, já jen JSEM. Cílem není neustále růst, a vědět víc než ostatní, to je opět program mysli, ale cílem je vnímat - dávat pozornost jen SÁM SOBĚ. Jen přes sebe lze zažívat Já JSEM, a to je stav bytí, který vede k vysvobození.

V procesu se děje to, že jakmile se ztotožníme s některým z projevených programů mysli, okamžitě pociťujeme nával emocí v podobě například naštvanosti, nesouhlasu, bojovnosti, vlastní nadřazenosti, ale i nadšení, očekávání, představ apod., ale i zde pomáhá si s pokorou uvědomit, že není nic, co nám vyvolává tyto pocity, co by ve skutečnosti nebyla informace pro nás. Opět došlo jen ke ztotožnění se se svými programy mysli.

Je to o praxi, protože jen pokud se ztotožňujeme s programy mysli, cítíme se nelibě. Sebeuvědomování znamená nežít na obláčku, nežít v představách a touze po vysvobození, ale žít tady a teď a jen sám za sebe, neřešit druhé, ale jen sám sebe. Začít a končit vždy u sebe.

Přijímat vše takové jaké to je, se nám většinou nechce, neboť si myslíme, že to můžeme změnit, ale my nejsme ti, kteří to mohou změnit svým konáním z programů mysli, ale jen tím, kdy se nebudeme ztotožňovat právě s programy mysli a uvědomíme si, kdo ve skutečnosti jsme - stav bytí JSEM.

Uvědomujme si jednoduchost života a samotnou praxi v rozpoznávání programů mysli a uvědomování si sám SEBE, své Existence. Pak budeme vedeni k dalším krokům, a právě v Já JSEM vedeni samotnou Existencí (Vědomím, Celkem) konáme lehce, v naplnění, přes vědomého Pozorovatele se den, co den uvědomujeme a zažíváme skutečně sami sebe.

Nechtějme někam jít, někam růst, někam se vyvíjet, něco měnit, něco vylepšovat, ale jen buďme tady a teď a zažívejme právě to, kde se zrovna nacházíme. Přijímejme vše, jako to, co se děje samo a jsme to my, kdo to zažívá pro své nejvyšší dobro a dobro celku.

S láskou žít život, předala Tereza

Pokud to tak budete cítit, napište mi váš názor, vaše zkušenosti a vaši cestu, kde se zrovna nacházíte.