My nejsme obsah mysli

A to je třeba si plně uvědomit. Nejsme obsah mysli a ani nikdo jiný jím není. Pokud nás něco nebo někdo irituje, rozčiluje, ale i pokud s námi někdo nebývale rezonuje a vyvolává pozitivní emoce je to jen obsah mysli, a ne naše skutečnost. Obsah mysl je to s čím jsme se ztotožnili a pokud jsme vědomým pozorovatelem - už o našem obsahu mysli víme a to stačí.

Tak se můžeme buď rozčilovat nad obsahem mysli (svým nebo ostatních), nebo si uvědomit, že je to jen obsah mysli a ne skutečnost. Nelze s ním nic udělat, nelze ho změnit, nelze do vymazat, nelze ho obelstít, ale jen ho přijmout takový jaký je a vědět, že my nejsme obsah mysli, ale jsme to, co si to uvědomuje.

Přeměna z obsahu mysli

Pokud se uvědomujeme a čím dál tím více přes vědomého pozorovatele vnímáme to, kdo ve skutečnosti jsme, pokud vnímáme samotnou existenci (Vědomí, život) nacházíme se v úrovni, kdy se jakékoliv vychýlení z této úrovně existence ihned projeví. Je to tak rychlé, jak jen rychlé to může být. Není to o tom vnímat to jako něco hrozného, ale naopak ocenit důmyslnost principu samotného Vědomí a přijímat vše takové jaké to je. No a co😊.

Je to tak rychlé, že v určité fázi se mi dělo to, že přišel nepříjemný soused a já hodnotila po jeho odchodu jeho chování, a i když jsem po hodnocení prohlásila, že stejně nemohl jednat jinak, neboť jedná z obsahu mysli, neuvědomila jsem si v tu chvíli, že i já celý hovor vedu z obsahu mysli. A jaké bylo mé překvapení, když po necelé hodince, jsem se začala chovat k příteli nesmyslně takovým způsobem, že mě to samotnou vykolejilo (byli to opravdové bludy) a došlo mi, že to nejsem já, ale můj obsah mysli, stejně jako ten sousedův.

Přišlo uvědomění, že jako jsem nemohla v tu chvíli jednat jinak já, nemůže jednat jinak ani on, ani nikdo jiný, pokud jsme v obsahu mysli. Přišlo pochopení a přijetí situace takové, jaká je a přišlo okamžitě. Vysvobodil mě z toho smích. Začala jsem se smát obsahu mysli a té dokonalosti, jak se uvědomění dělo. A vše se dělo samo, bez mého přičinění, uvědomění nebo jakékoliv zásluhy, děje se to samo.

Koho chceme hodnotit, když nejsme jiní, a pokud si ještě myslíme, že jsme jiní, pak jsme v obsahu mysli😊.

Děje se to samo, ale v určité fázi, když se ještě mysl občas chytí na obsah mysli a ztotožní se s ním, se i to děje pro naše uvědomění toho, že ve skutečnosti to nejsme my, kdo se chytil, ale mysl na obsah mysli. A my nejsme ve skutečnosti ani naše mysl, ani obsah mysli, stejně jako nikdo jiný. Že jakékoliv zapomenutí na to, kdo ve skutečnosti jsme, je po zásluze ukázáno😊.

Obsah mysli, co to vlastně je?

Mysl lze vnímat jako nástroj, jako přijímač a vysílač, nástroj, který reaguje na frekvenci, vlny, které se pohybují a v případě, že jsme na stejné vlně (frekvenci), mysl se chytí a začne vysílat nebo přijímat. Obsah mysli naproti tomu je to vlnění a frekvence vln, které mají za následek, že si přitáhnou to, co je na stejné vlně. To tu ale bude stále, jde jen o to se s tím neztotožňovat - nechytat se na to.

Co proto můžeme udělat, aby se mysl na obsah mysli nechytala? Nic😊. Můžeme si to uvědomit, můžeme vědomě pozorovat naše pocity a obsah mysli, ale nelze s tím udělat nic, jen to přijmout takové jaké to je a neřešit to. A i to, zda si to uvědomíme, se děje samo, takže co s tím chcete dělat?

Můžeme být jen vědomým pozorovatelem a bez náboje dobrého či zlého, bez náboje hodnocení či souzení, bez ničeho a něčeho, jen pozorovat přítomnost tady a teď.

Ano, je to stále dokola, ale možná, že už je to jiné. Má to jiný náboj.

Ve skutečnosti se nic neděje

Ono totiž o nic nejde, nic se ve skutečnosti neděje a není na nás to změnit, jen si to uvědomit. Uvědomit si, co nejsme a vnímat stav existence tady a teď, stát se existencí. Ale nemůžeme proto nic udělat, děje se to samo.

Nechme tedy samotný Princip ať koná v zájmu Celku, ať je to cokoliv.

Pokud máte otázky či sdílení, můžete mi napsat prostřednictvím formuláře. S láskou Terka