Nejsme programy, jsme nic

A co teď s tím, že? 😊 Ano Vědomí, jsme Vědomí (Princip života, Existence, Absolutno a klidně i ten Bůh, jestli chcete), ale to Vědomí je ve skutečnosti Nic, takže jsme nic. Jsme nic, na ničem nezáleží a zároveň jsme vším, je to paradox, ale je to tak, že tahle dimenze je o uvědomění si, že nejsme programy, ale že jsme Vědomím, tím vším, co zakouší samo sebe. Chcete být šťastní? Nebudete, můžete se jedině stát štěstím, a v tom je ten celý fígl😊.

Mysl, obsah mysli, programy, vzorce, myšlenky, no bylo o tom napsáno dosti, a přitom to nebylo ani nutné, neboť už to víte, a je to velice prosté. Prostě to, co si myslíte, to nejste vy, vy jste tím, co vnímá, že si něco myslí😊.

Je to tak vtipné, to, jak zaslepení v určité urovni můžeme být, jak jsme si mysleli, že něco víme, že něco děláme, a že to děláme správně nebo dobře, že něco cítíme, že něco jsme. Mysl je nástroj k projekci projeveného světa, ale to, co ve skutečnosti jsme, je za myslí, energie - chcete-li stav, který to zažívá.

Je to o přeměně vnímání, a tím pádem energie, kdy se přemění vedení z mysli na stav Vědomí, ten stav, který je vším a zároveň ničím. A pak se stáváte i tím štěstím.

Vy už tím stavem, který není zmítán programy jste, vy už jste samotným principem života tady a teď, jste Vědomím, jste přítomností, jen si to přes programy (ztotožnění s myšlenkami) neuvědomujete. Už tím jste tady a teď. Jen se rozpomenout, kdo ve skutečnosti jste.

Programy chtějí jen energii přes vaši mysl, pokud se s nimi ztotožníte, dáváte jim energii, a tak se vám zdají skutečné, ale to nejste vy, to se jen vaše mysl podle obsahu mysli chytla na program, na myšlenku.

Jak z toho ven?

Vědomým pozorováním. Pozorovatelem už jste, pozorovatelem je každý z nás tady a teď. Přeci vnímáte, že pozorujete, jinak byste ani nevnímali tento projevený svět. A vědomý pozorovatel je ten, který si to uvědomuje, že je tím stavem, který pozoruje přítomný okamžik teď, teď a teď.. Jste existencí tady a teď.

Nedělejte si to složité, je to prosté, jen si uvědomit pozorovatele tady a teď, být tím pozorovatelem, být tím stavem tady a teď. Tyto slova jsou jen střípečky, které možná s někým zarezonují, anebo taky ne. Stejně proto nelze nic udělat, děje se to samo.

Vy už tím jste, vždy jste tím byli a vždy tím budete, není tu nikdo jiný než vy sami. No není to úžasné?

Pokud vnímáte, že se chcete na něco zeptat nebo sdílet, napište mi pomocí tohoto formuláře. S láskou se děje samo, Terka