Už není co říct

Ono vlastně nebylo nikdy co říct, a ani nebylo nic říkáno. Zdánlivě se dělo sdílení něčeho, co nelze sdílet a dělo se - děje se samo. Tedy vlastně neděje.

Není to ve slovech, není to v mysli, jen to je vnímáno jako děj, který se ve skutečnosti neděje. Bytí není něco, co lze pochopit, ale jen tím být a tím jsme tady a teď. A opět musí být i sděleno, že to zdánlivé bytí ve skutečnosti (v jsoucnosti) neexistuje.

Slova nyní konečně došla, už není co říct a zůstává ticho. Ticho, které není ničím, které reálně není, neboť není nic, co by skutečně bylo, co by existovalo.