Zamilujte se do existence

Existuje úroveň, kde se existence zamiluje do existence, která ve skutečnosti neexistuje. Ano, mnohá mysl bude vnímat protiřečení si, ale to je mysl. Stav existence, vnímání, že existuji - je věčné a toho se lze nejen chytit, ale tím se hlavně lze stát tady a teď. 

Zamilujte se sami do sebe, ale ne z úhlu pohledu Já jsem, ale jen Jsem, tedy existuji. 

Pokud se bytost uvědomuje, pokud bytost již prošla fází, kdy plně rozpoznává představy (programy, vzorce, myšlenky) z obsahu mysli a skutečnost (bytí v přítomnosti tady a teď), pokud je obsah mysli stále více rozpoznáván a uvědomován si, pak pomalu a jistě jeho síla, jeho nadvláda končí a stále častěji se děje jen stav existence - bytí tady a teď.

Není to řízeno myslí, ani to není něco, co může bytost nějak ovládat, změnit, udržet, děje se to samo a tyto informace pro mysl není nutné chápat, či dokonce nad nimi přemýšlet, ale jen je nechat projít jedním uchem tam a druhým ven. Pokud totiž něco ze slov bude rezonovat, uloží se to samo...

Děj se pak v určité úrovni jen zdánlivě děje, osoba již není důležitá a je tu jen pocit existence. Vnímání existence, stav existence, který se začne rozvíjet, rozpínat a převládat. Bytost je na cestě domů, i když ve skutečnosti žádná bytost ani cesta domů neexistuje. Jen stav existence, jen vnímání toho, že existuji, že existuje pozorovatel, který se také pomalu rozpouští a zůstává jen stav existence. Bytí tady a teď se začíná rozprostírat celou bytostí i mimo ni, neboť bytost, hranice bytosti mizí a stav existence se začíná rozvíjet a rozlévat napříč vším a zároveň ničím. 

V zájmu celku se děje zdánlivý děj. 

A v jeden okamžik jen stav existence zůstává a už tu není žádné Já, žádné představy, žádné touhy, přání, žádná minulost ani budoucnost, je jen přítomný okamžik tady a teď, samotné bytí, které vyvstává a zase se vrací do existence, která jediná je. 

A cokoliv nyní napadne mysl, je z obsahu mysli, jen myšlenka, která není důležitá, není skutečná, a není ani vaše, jen si ji lze uvědomit a přijmout ji takovou jaká je, bez hodnocení, bez rozvíjení. 

Nejste tou myšlenkou, nejste myslí, nejste ani bytostí, ani tělem, nejste ani součástí děje, a přeci je tu zdánlivý děj, existence.

Zamilujte se do existence. 

Pokud odkloním pozornost, kdykoliv mě tato možnost přijde do mysli ke stavu existence jako toho, co jediné existuje, a děje se to samo, pak veškerý děj se přesouvá do úrovně bytí tady a teď, kdy princip v Dualitě nemá co vyrovnávat, nemá co uvádět do rovnováhy plus a mínus a jen se děje děj. 

V přítomnosti je vnitřní klid a naplnění, že vše je takové jaké to je - stav existence. Stále dokola stejná slova pro mysl a přeci se to děje samo bez záměru. 

Bez existence, která ve skutečnosti neexistuje, i když právě stav existence je to jediné, čeho se v určité úrovni můžete chytit.

Vnímáte, že mi chcete napsat? Napište:)