Stále více je vnímáno, že jakákoliv snaha, a to i ta, být vědomým pozorovatelem a jen si uvědomovat stav tady a teď, je vlastně snaha o změnu, a že i tato snaha padá s tím, jak se ve skutečnosti děje vše samo a my nejsme tím, komu se to děje, ani nemáme možnost to změnit.

Když mysl, tedy přesněji řečeno obsah mysli je to, co není skutečnost a odvádí nás od samotné existence tady a teď, tak naproti tomu bytí z přítomnosti je lehkost, kterou ve skutečnosti jsme. Protože buď je bytí z obsahu mysli, nebo je jen bytí tady a teď z přítomnosti. Ale ani jedno není špatné nebo dobré, tak není potřeba tomu...

Tohle je jeden z těch stavů neboli úrovní chcete-li, kdy to zní velice jednoduše, ale mnoho z nás s ním mělo velký problém, a přitom je to to nejjednodušší a nejsvobodnější co může život nabídnout. Skutečnost.

Děje se uvědomování a v uvědomování nastupuje jiná úroveň bytí, bytí v zájmu Celku. Bytí v proudu života. Tedy přesněji stáváme se samotným životem. Životem se vším všudy, se všemi jeho principy, projevy, se všemi jeho aspekty v přítomnosti - tady a teď.

Okamžiky, chvíli tu jsou a pak už zase nejsou a přeci se všechno děje tady a teď...

Ta možnost tu je stále, možnost být v úrovni (stavu) tady a teď. Tuto úroveň nelze popsat slovy, tato úroveň není lepší nebo horší, vyšší nebo nižší, a přesto se ji mysl snaží neustále popisovat a hodnotit.

Vědomí je vším, opravdu vším. A definici Vědomí si přidejte každý sám. Jako vědomý pozorovatel, jako ten, který je tady a teď, který jen vše pozoruje z pozice uvědomování se bez hodnocení.

Přes slova se snaží obsah mysli něco sdělit, něco, co není sdělitelné, co není uchopitelné a není myslí pochopitelné, neboť se to neděje, neexistuje to, a přitom v úrovni Duality vnímáme, že se to děje.

Ono vlastně nebylo nikdy co říct, a ani nebylo nic říkáno. Zdánlivě se dělo sdílení něčeho, co nelze sdílet a dělo se - děje se samo. Tedy vlastně neděje.

Již sama otázka je zavádějící. A vlastně všechny články, které byly doposud napsány, jsou zavádějící, neboť skutečnost je o tom, že nic ve skutečnosti neexistuje. A když nic neexistuje, nemůže existovat ani Vědomí. A pokud vše, co je zdánlivě prožíváno, viděno a vnímáno ve skutečnosti není (tím pádem ani sama skutečnost), tak není nic, co bychom...

Život, zdánlivý život, který se před námi každý den po procitnutí ze spánku otevírá. Zdánlivá projekce skrz naše jedinečné obsahy mysli, která se spouští každý den po probuzení. Co je to tedy ten život? Život, který se žije každý den, dokud se neumře. Život, kterým jsme - podle některých teorií. Život, který tvoříme - podle jiných teorií. Co je...