Bezpodmínečná láska, svoboda, absolutno se děje samo a není na nás, abychom s tím mohli cokoliv udělat. Je to zdánlivý děj, který se děje a vede do stavu absolutní lásky přes rozbití všeho, co chceme pochopit myslí, co ohodnotíme jako něco (nějaké), je okamžitě rozbito, rozmetáno na prach, abychom se pustili hodnocení, abychom se neoddělovali od...

Pokud se nacházíme ve stavu bytí z mysli, tvoří se náš život podle představ a očekávání. Chytáme se na myšlenky podle našeho obsahu mysli, tak jak se děje v našem příběhu. Zdánlivém příběhu a zdánlivém ději, neboť již víme, že ve skutečnosti tu žádní lidé ani děj není. Tento článek je pro mysl již unavenou, pro ty, se kterými tato...

Jako jsme každý jedinečný, tak jedinečný je náš příběh, příběh našeho života. Z určitého úhlu pohledu se náš příběh odvíjí přes náš jedinečný obsah mysli a my si myslíme, že konáme my sami, že jsme tvůrci svého života, svého příběhu. Ale ve skutečnosti se náš příběh děje sám a není na nás ho změnit, můžeme ho jen přijmout takový jaký...

Začneme představou, představou o tom, jak stav vysvobození, stav v jednotě vypadá, o představě, která nás odvádí od možnosti žít tento stav. Vezmeme to přes slova, o tom, jak se snažíme vše, co víme dát do slov a tím vytvoříme představu, neboť slova vytvářejí představy podle našeho obsahu mysli. A skončíme u jedinečného obsahu mysli každého z nás,...

To, co se v určité fázi iluze času děje, lze nazvat rozpouštění oddělenosti. Pokud osobnost tzv. spadne do oddělenosti od celku trpí, pokud se ještě ztotožní s touto odděleností - trpí ještě víc, neboť si bolest uvědomuje přes mysl tzv. se ztotožní s tím, kdo trpí. Jakmile osobnost vystoupí z oddělenosti a stává se celkem (tedy jednotou), není tam...

Uvědomění mohlo nastat, neboť bylo uvědomění si Já jsem, ale to byla ještě oddělenost. Pokud vnímám Já jsem, vnímám oddělenost od Celku a tím je osobnost v příběhu svého života, pokud ale opustím Já jsem a děje se Celek, neoddělenost od Celku, ale vědomí toho, že Já jsem je Celek, to, co vytváří tuto iluzi, tuto projekci, není tam již...

Nastal čas podívat se zpětně na jeden z nejsilnějších programů mysli, na ten, který souvisí skoro se vším tím ostatním, co nám brání v plném prožívání Já Jsem. Pojďme se na něj podívat z jednoho úhlu pohledu (z jednoho obsahu mysli), ve kterém se mnozí z nás mohou najít a uvědomit si, že tento program se týká i jich. Je...

Život sám není o tom, že očekáváme, že přijde něco lepšího, něco víc, než máme nyní, ale přijmout to, že život, který nyní máme (tady a teď) je ten nejlepší možný. Uvědomit si, že od naplněného skutečného života nás odvádí jen obsah mysli (programy mysli) a pokud se ztotožňujeme s našimi programy mysli, necítíme se spokojeni. Jen uvědomování si...

Tak takhle, samozřejmě, že neexistuje nic jednoznačné a už vůbec ne nejdůležitější, protože vše se děje samo a bez toho unikátního mixu každého z nás, by nebylo nic, což v konečném důsledku vlastně nic je😊. Tak a teď do lidské řeči. Duchovní život je vlastně jednoduchý a postačí dvě základní činnosti - uvědomování a přijímání. Nevěříte? Nevěřte,...

Pokud si již uvědomujeme své programy mysli a vzorce, stáváme se pozorovateli a uvědomováním si svých programů je zároveň i přijímáme, a posouváme se postupně do vědomí samotné Existence. Toho, kým ve skutečnosti jsme. A v této fázi nás potká přechod, který v nás může vyvolat paniku, která není na škodu, ale naopak nám ukazuje, že jsme vedeni...

Když dojdeme probuzení, pak v určité části procesu se dostaneme k frázi, která říká, že všichni jsme jedno, že existuje jen celek a k tomuto celku, této jednotě všeho se vším jdeme. Co přesně to znamená? A je vůbec v zájmu nás samých, stát se celkem?

Programy mysli se spouští ve chvíli, kdy si začneme uvědomovat svou osobnost. Toto napojení na program mysli vzniká někdy okolo třetího roku života. Do té doby jsme napojeni na program vědomí (existence). Jakmile dojde k uvědomění si své osobnosti, nastupují programy mysli a v nich jsme drženi do té doby, dokud si to neuvědomíme a nechceme...